Mše svatá za myslivce

Ačkoliv do 3. listopadu, kdy se připomíná památka sv. Huberta, patrona myslivců, zbývá ještě několik dní, vypadalo to tuto neděli v kostele sv. Martina v Bánově jako v „lesní svatyni.“ V bočních výklencích stály zelené smrčky, zelená větvička zdobila každou kostelní lavici, na sloupech visely lovecké trofeje a před obětním stolem trůnilo mezi vazbami z chvojí, šišek a nádherně zbarveného podzimního listí mohutné paroží s obrazem sv. Huberta. Ten je zobrazován, jak klečí před jelenem, jemuž mezi parožím svítí zlatý kříž.

To vše bylo neklamným znamením toho, že se koná „myslivecká mše svatá“.

Asi tři desítky myslivců ve slavnostních stejnokrojích vešly do kostela ve slavnostním průvodu, aby byly spolu s ostatními věřícími přítomni mši svaté obětované za živé i zemřelé myslivce z Bánova, Suché Loze a Bystřice pod Lopeníkem.

Slavnostní atmosféru navodila myslivecká mše v podání trubačů z OMS Přerov a sólisty Jiřího Gregovského ze Suché Loze. Spolu s obětními dary byla před obětní stůl přinesena i ulovená zvěřina. Protože jsem byla zvědavá, dostalo se mi od jednoho z myslivců, pana Michala Gregárka ze Suché Loze, informace, že to byl muflon. Otec Petr ve své promluvě ocenil lásku myslivců k přírodě, neboť v ní je možné spatřovat lásku k celému Božímu stvořitelskému dílu.

Po mši svaté následoval minikoncert trubačů před kostelem, při kterém jsme slyšeli další ukázky hry na přirozené lesní rohy – lesnice, např. lovecké signály nebo halali, a přesvědčili jsme se, že trubači mají široký a zajímavý repertoár.

Myslím si, že účast na této mši svaté obohatila všechny přítomné, protože člověk mohl více prožívat a oslavovat Boží přítomnost, promýšlet Boží dílo a děkovat za to, co nám Bůh dává. Je dobře, že díky myslivcům ze všech vesnic naší farnosti vzniká tradice těchto mší svatých, které se konají v Suché Lozi nebo v Bánově, a můžeme s nimi prožít tyto slavnostní chvíle.

Mše svatá za myslivce

Menu - podkategorie